Blog

You are here: Home - Blog

  • Novoroční nápisy a obrázky (a k tomu několik sušenek)

    Tak jako každý rok, i letos jsme se před novoročními svátky vydali do města Foshan, abychom si nechali napsat blahopřejné nápisy a zakoupili novoroční obrázky. O nápisech jsme už kdysi psali (viz článek Novoroční párové nápisy), přidáváme proto jen krátkou kaligrafickou videoreportáž – novoroční nápisy nám tentokrát vymyslel jeden z mých učitelů čínštiny, pan Ma z Tianjinu.

    Novoroční nápisy pro Lao Ma

    V předvečer čínského Nového roku se kromě blahopřejných nápisů vylepují i novoroční obrázky tištěné na tenkém papíře.… >>

  • Píseň pro fénixe (10. kapitola)

    10. kapitola

    Už si nevzpomínám, ve kterém roce můj soubor vlastně vznikl. Tehdy mi bylo asi devatenáct, nebo možná dvacet? Často si v noci snažím vybavit alespoň nějaké útržky vzpomínek na tu dobu. To, co se mi podaří z paměti vylovit, ale s mým souborem víceméně nesouvisí, jako bych měl v paměti nějakou skulinu, kterou se na povrch neodbytně derou jen samé podružnosti, a já ji nedokážu utěsnit.

    Nejvíc mně v paměti utkvěla vzpomínka na Jou Siou-č‘, která utekla se svým milým.… >>

  • Píseň pro fénixe (9. kapitola)

    9. kapitola

    Lan-jü se vracel domů. Šel směrem k vycházejícímu slunci, celá jeho postava se koupala v nádherné záři ranních červánků. Stál jsem na hliněné zídce, kterou byla obehnána Zemní víska, a pozoroval, jak se jeho postava ztrácí a zmenšuje v dáli. Slunce vyjde i zítra, svého spolužáka Lan-jüho už ale neuvidím. Jak nečekaně do mého života Lan-jü přišel, tak z něj i odešel, jako kdyby se přede mnou měl objevit v tom deštivém dni a odejít v oslnivé záři dnešního slunce.

    Včera jsme měli bohatou večeři.… >>

  • Mistři jihočínských bojových umění (1. díl)

    Čínská bojová umění, na Západě často označovaná jako kung-fu, zahrnují širokou škálu stylů boje. Jenom v jihočínské provincii Guangdong se můžete setkat s více než dvaceti různými styly – mezi historicky nejslavnější patří pět bojových stylů, které ve svém názvu nesou příjmení svého zakladatele. Jedná se o bojový styl Hung (vytvořil mistr boje Hung Heigun 洪熙官), bojový styl Lau (vytvořil mistr boje Lau Saang 刘生), bojový styl Choi (vytvořil mistr boje Choi Gauyi 蔡九仪), bojový styl Lei (vytvořil mistr boje Lei Yausaan 李友山, popř. mistr… >>

  • Píseň pro fénixe (8. kapitola)

    8. kapitola

    Přišlo jaro.

    Jaro na venkově je nerozlučně spjato s různými obřady. Tak například u nás v okrese slavíme s příchodem jara Svátek ducha obilí. V předvečer setí obilí si v každé vesnici nachystají obětiny, staří i mladí jdou na největší pole své vesnice a tam obětují obilnému duchu; uplyne sotva několik dní a už je tu vítání bůžka domácího krbu, mezi obětinami nesmí chybět prasečí hlava ani jáhlový nákyp. Staří lidé říkají, že na nebesích jáhlový nákyp nemají, tady na zemi je to ta jediná věc, kterou mu lidé mohou nabídnout, aby ho pozdrželi u sebe doma; když je o něj postaráno, slaví se svátek Sušení květin, během kterého se uctívá bůh slunce a bohyně květin, jde tu hned o dvě božstva, na obětinách se pochopitelně nemůže šetřit – med, rýže, květy sušených chryzantém a taky kulaťoučké kukuřičné koláčky.… >>

  • Jak Lam Saiwing hnal s tyčí v ruce pomatence Janga

    Někdy ve třiatřicátém či čtyřiatřicátém roce republiky se mezi lidmi objevil pomatenec jménem Jang Trojka. Tvrdil, že je žákem mistra létání z fujianských hor Devíti draků, on sám o sobě mluvil jako o mistru vznášení. Říkal si Trojka podle Tří lidových principů – nacionalismu, demokracie a blaha lidu – které prosazoval Sunjatsen, otec národa, jehož velmi obdivoval. Věděl, že bojová umění v zemi upadají, proto na rozkaz svého učitele sestoupil z hor, aby je pozvedl. Holedbal se, že dokáže vyskočit na sedmipatrovou budovu a že umí chodit po vodě stejně lehce jako po rovné zemi.… >>

  • Píseň pro fénixe (7. kapitola)

    7. kapitola

    Učitel mi podal šalmaj. Byla malá, strojek měla ze třtiny, rourku měděnou, tělo bylo z bílého dřeva a část měděného roztrubu pokrývaly skvrny. Jemně jsem ji pohladil, byla ještě menší než ta Lan-jüho, já jsem byl ale víc než spokojený, konečně jsem si mohl zahrát na šalmaj. Ze všech sil jsem se štípl do stehna na důkaz toho, že se mi to nezdá, bolelo to jako čert.

    Tuhle mi kdysi dal můj učitel, je to moje první šalmaj.… >>

  • Píseň pro fénixe (6. kapitola)

    6. kapitola

    Teprve až když jsem se vrátil do Zemní vísky, dozvěděl jsem se, že se Lan-jümu v ohybu řeky už podařilo nasát vodu.

    Lan-jü se mě hned vzrušeně vyptával, jak dlouho jsem nasával rákosovým stvolem já. Spočítal jsem to na prstech a řekl, že mi to trvalo víc jak jeden a půl měsíce. Mě na to stačilo deset dnů. Prohlásil Lan-jü pyšně. Byl jsem z toho trochu sklíčený. Učitel a všichni ostatní přece říkají, že jsi nadanější.… >>

  • Mateřská v Číně (22. díl) – Na základní škole v Kantonu

    Ahoj, jmenuji se Berta, v Číně mi ale přezdívají Malá Dračice (Xiao Longnü) – tak mi říkají i ve škole, do které jsem nastoupila minulý rok v září.

    Moje škola stojí v historické části Kantonu. Musím říct, že ji rodiče opravdu dobře vybrali, jen pár kroků od školy totiž prodávají tu nejlepší kopečkovou zmrzlinu! Dost možná na ni chodili i slavní bojovníci, o kterých mi táta vyprávěl. Prý před mnoha a mnoha lety žilo v okolí několik slavných mistrů umění boje, jenom nevím, jestli měli stejně jako já s tátou rádi čokoládovou zmrzlinu, nebo jestli jim chutnala durianová, tu má zase ráda máma.… >>

  • Mateřská v Číně (21. díl) – Uvítací ceremoniál pro žáky prvního ročníku

    O letních prázdninách oslavila Berta své šesté narozeniny, a tak nadešel čas, aby i ona usedla do školní lavice. Učitelé v soukromé základní škole Wakiu v Kantonu, do které jsme Bertu zapsali, připravili pro žáky prvního ročníku uvítací ceremoniál v konfuciánském duchu…

    Prvňáci při uvítacím ceremoniálu v základní škole Wakiu v Kantonu.

    Vystoupení starších žáků – sborová recitace vybraných pasáží z knihy o mravní výchově dětí a žáků.

    Rodiče svým malým konfuciánům nasazují slavnostní čapku.

    Děti symbolicky vykročily na cestu, která nikdy nekončí – vzdělávání.… >>

Back to top