Blog

You are here: Home - Blog

  • Mateřská v Číně (11. díl) – Jak jsem se sblížila s čínštinou

    Vždy jsem si myslela, že čínština je jazyk, který se obyčejný člověk nemůže naučit. Na čínské znaky jsem se dívala jako na změť tahů, ve kterých jsem neviděla žádnou logiku. Když jsem později v Praze navštěvovala kurz čínštiny, znaky se tam raději ani neučili. Cílem bylo naučit studenty základy mluvené čínštiny. Věnovali jsme se jen konverzaci a čtení textů převedených do latinky. A tak jsme si myslela, že bez znalosti znaků to tedy také může jít.… >>

  • Mateřská v Číně (10. díl) – U doktora

    Všichni rodiče si přejí, aby jejich děti byly zdravé jako rybičky. I my si to přejeme. Nemoc pro nás představuje velkou neznámou, se kterou se neradi potýkáme. Jižní Čína je v mnoha ohledech odlišná od České republiky a my netušíme, které choroby tu na nás číhají. Když onemocní naše dcerka, jsme z toho opravdu nesví. Obvykle se snažíme kurýrovat sami doma, ale když není jiného zbytí, musí se k doktorovi.

    Na jaře tohoto roku, kdy Bertu už třetím týdnem sužoval průjem, jsme se nakonec rozhodli, že nastal čas navštívit lékaře.… >>

  • Mateřská v Číně (9. díl) – Na skok do Barmy (3. část)

    Čas se neúprosně krátil a nás čekala poslední zastávka – bývalé královské sídelní město Bagan (zvaný též Pagán), „město čtyř miliónů pagod“.

    Pás na břehu řeky Iravadi přes tři kilometry široký a více než třináct kilometrů dlouhý. Posetý pagodami všech velikostí a tvarů, zářícími a zachovalými, polorozpadlými i rozvalinami, zbytky klášterů, vstupních bran a městských valů. Lidová tradice říká, že pagod v Pagánu je dodnes 9999.

    Autobusové nádraží v Baganu leží ještě pěkný kus cesty od samotného města a nám nezbylo nic jiného než si najmout jedno z nedaleko stojících taxi.… >>

  • Starobylá osada klanu Qin

    Když nás na podzim navštívil kamarád Honza, zkušený světoběžník a vášnivý fotograf, lámal jsem si hlavu, kam bychom se mohli vydat na společný výlet. Bohužel měl pouhé tři dny na cestování a to není mnoho. Chtěli jsme zajet do nějaké vesničky, do které ještě nepronikl turistický ruch. Podívat se na místo, kde člověk stále může na vlastní kůži pocítit „surovou“ Čínu. Někam, kde vám vesničané nebudou před svým domkem prodávat turistické suvenýry.… >>

  • Běhám v Číně aneb ohlédnutí za běžeckým rokem 2015

    Čína zažívá běžecký boom, doslova a do písmene. To, jaký běžecký boom se odehrál před pár lety v ČR, tak nyní zažívá Čína. Jenže to by nesměla být Čína, ta totiž dokáže občas věci dovést až k úplné megalománii a extrémům. Do Číny, resp. Pekingu, jsem se přestěhovala před dvěma roky a již tenkrát běh patřil mezi mé koníčky. Nikdy jsem nepatřila mezi dobré běžce, ba naopak, na každém tréninku jsem patřila mezi ty nejpomalejší, na které se muselo čekat, ale i přes to mě to bavilo – záplava endorfinů po každém výběhu je velmi návyková věc.… >>

  • Mladý Fu od horního Yangtse-Kiangu

    Jako milovník „staré“ Číny čtu rád knihy, které popisují Říši středu v dobách minulých. Když mě před pár měsíci jeden dobrosrdečný klient poslal knížku Mladý Fu od horního Yangtse-Kiangu, neváhal jsem a okamžitě jsem se pustil do čtení. Kniha vypraví příběh mladíka jménem Fu, kterému umře otec, a tak je nucen opustit venkov a vydat se spolu se svoji matkou do velkého města shánět živobytí. Přichází do Čung-Kingu (Chongqingu), dnes nejlidnatějšího města celé Číny, kde zažívá rozličná dobrodružství.… >>

  • Mateřská v Číně (9. díl) – Na skok do Barmy (2. část)

    Rangún je krásný, čas byl ale neúprosný a my jsme ale museli dále. Po zhruba třináctihodinové cestě nočním autobusem jsme se v šest hodin ráno ocitli na prašné silnici uprostřed městečka Nyaung Shwe. Městečko se pozvolna probouzelo. Ženy s naloženými koši na hlavě se ubíraly prodávat své zboží na ranní trh, tu a tam po silnici projel na motorce usměvavý Barmánec a v kavárnách již posedávali první zákazníci u šálku výtečného „l’-phek-je“ – silného černého čaje s mlékem.… >>

  • Wulingyuan – Malebná krajina nesmrtelných

    Na jihu Číny v provincii Hunan se nachází neuvěřitelné místo připomínající pozemský ráj. Jedná se o oblast Wulingyuan 武陵源, která byla zapsána v roce 1992 na Seznam světového dědictví UNESCO. Na území o velikosti Prahy (cca 500 km²) se nachází stovky strmých vrcholků, sloupů a bizarních útvarů z křemitého pískovce, některé jsou vysoké pouhých pár desítek metrů, jiné se mohou šplhat až do výšky čtyři sta metrů. Součástí této oblasti je také národní park Zhangjiajie 张家界国家森林公园, první národní park v Číně, jenž byl společně s několika dalšími přírodními rezervacemi zapsán v roce 2004 na seznam Globální sítě geoparků (Global Geoparks Network) jako světový geopark Zhangjiajie o rozloze 3 600 km².… >>

Back to top