Blog

You are here: Home - Blog

  • Mateřská v Číně (18. díl) – Pelyňkové bochánky

    Třetí den třetího lunárního měsíce se v autonomní oblasti Guangxi (vysl. Kuang-si) slaví svátek Třetího třetí. Letos připadl tento den na osmnáctého dubna gregoriánského kalendáře. Svátek lidových písní, jak se také tomuto svátku říká, je pro lidi z národnostní menšiny Zhuang (vysl. Čuang) jeden z nejdůležitějších svátků z celého roku. Proč právě lidových písní? Protože zpěv je od nepaměti vášní všech Zhuangů.

    Ve středu, tj. 18. dubna, mi zavolala čínská kamarádka, která pochází z výše zmiňované autonomní oblasti, abych přišla k ní domů, že právě připravují nějaké sváteční dobrůtky.… >>

  • Mateřská v Číně (17. díl) – Hurá do školy

    Když jsme se stěhovali do Číny, nebyl naší dcerce ještě ani rok. Tehdy jsme si říkali, že až nastane čas mateřské školy, vrátíme se do České republiky. Jenže jsme se nevrátili a Malá dračice začala v Kantonu chodit do místní školky, kde se jí moc líbí. Tři roky ve školce utekly jako voda a brzy nadejde čas, aby zasedla do školní škamny. Nyní přemýšlíme o tom, že ji zapíšeme do čínské školy v Kantonu, ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.… >>

  • Píseň pro fénixe (5. kapitola)

    5. kapitola

    Za tři měsíce jsem rákosovým stvolem, vyšším než člověk, nasál vodu ze zátočiny. Ale na šalmaj jsem stále ještě nehrál. Učitel mi jenom nakázal, abych s jeho ženou chodil plít kukuřici. Připadalo mi, že v Zemní vísce je v červnu mnohem tepleji než ve Vodní vísce, u nás doma tou dobou bývalo vlhko. Na kukuřičném poli jsem paní učitelové řekl, že naše vesnice je lepší než ta jejich, protože u nás není takové vedro.… >>

  • Auguste François: Čína na počátku 20. století (1902-1904)

    Auguste François (20. srpna 1857 – 4. července 1935, čínským jménem Fang Suya 方苏雅) působil jako konzul v jižní Číně v letech 1896-1904. Nejprve sloužil v Longzhou (spadá do dnešní AO Guangxi), později se přesunul do Kunmingu (provincie Yunnan), kde se mj. snažil od místní správy získat povolení k vybudování železnice spojující provincii Yunnan s Vietnamem. François podnikal řadu výprav po jižní Číně, během kterých intenzivně fotil a točil – záběry z jeho cest patří k nejstarším dochovaným snímkům císařské Číny na konci vlády dynastie Qing (1644-1912).… >>

  • Píseň pro fénixe (4. kapitola)

    4. kapitola

    Po dvou měsících a čtyřech dnech přišel do Zemní vísky Lan-jü.

    Večer před Lan-jüho příchodem postihla Zemní vísku nevídaná bouřka. Když jsem druhý den časně ráno vstal z postele, uviděl jsem na dvorku klečet chlapce. Byl skrz na skrz promočený a oblečení měl celé zablácené. Vedle něho stál muž, bylo mu něco přes třicet let, i on byl promoklý až na kůži, bez ustání si třel ruce a pohledem sledoval učitele. Můj učitel právě krmil krávu v ohradě, házel jí trsy čerstvé trávy, chodil po dvorku sem a tam, aniž by se na Lan-jüho a jeho otce podíval, jakoby ti dva ani neexistovali.… >>

  • Píseň pro fénixe (3. kapitola)

    3. kapitola

    O mnoho let později se mě učitel zeptal, víš, proč jsem tě tehdy přijal za žáka? Odpověděl jsem, máte dobré srdce a bál jste se, že mne můj otec ubije k smrti. Učitel zavrtěl hlavou, mýlíš se, přijal jsem tě kvůli tvým slzám. Zeptal jsem se ho, kvůli jakým slzám? Učitel odpověděl, kvůli těm, které ti vhrkly do očí, když tvůj otec upadl a tys mu pomáhal na nohy.

    Když otec odcházel a já hleděl na jeho vzdalující se postavu, přepadl mě náhle pocit bezmoci.… >>

  • Klášter Hoitong a okolí

    V Kantonu se nachází několik slavných buddhistických klášterů, mezi něž patří i klášter Hoitong (dnes spadá pod městskou část Haizhu). Jméno Hoitong (ve standardní čínštině Haichuang 海幢) odkazuje na mnicha Hoitonga ze Sútry o Buddhově girlandě (Avatansaka sútra), jedné z nejslavnějších súter mahájánového buddhismu. Zajímavé je, že mniši v tomto klášteře cvičili též bojová umění. Není proto divu, že řada čínských kung-fu románů se odehrává právě zde. Mezi hlavní hrdiny těchto románů patří například čchanový mistr Nejvyššího dobra (v kantonštině Jisin simsi 至善禅师), jenž po vypálení jihočínského kláštera Šaolin uprchl právě sem, kde se skrýval před mandžuskými vojáky a vyučoval bojová umění.… >>

  • Mateřská v Číně (16. díl) – Kohoutí ostrov

    Za dávných dob se kolem ostrova Wanzhou často zvedaly divoké vlny, se kterými si jen málokteří rybáři dokázali poradit, někteří se dokonce ani nevrátili z moře zpět. Jednoho dne zde proplouval taoistický mnich, který zpozoroval, že vzdouvající vlny vypadají jako obrovské stonožky útočící na rybářské lodě a ostrov Wanzhou svým tvarem připomíná velkého kohouta. Řekl proto místním rybářům, aby na ostrově postavili klášter a vypustili tam několik kohoutů. Ti se už o stonožky postarají.>>

Back to top