Jak se slaví čínský Nový rok?

Svátky jara 春节 – svátky spojené s příchodem nového roku – se slaví na přelomu ledna a února. Dle čínského lunárního kalendáře začínají v den, kdy měsíc podruhé od zimního slunovratu dosáhne novu. Lidé mají tři dny pracovní volno, které si někteří prodlužují o dalších několik dnů, protože celý cyklus novoročních oslav končí až patnáctý den prvního lunárního měsíce. V České republice jsou pravděpodobně nejdůležitějším svátkem Vánoce, v Číně jsou to Svátky jara. Čínský Nový rok tentokrát připadl na 31. ledna 2014 – začal rok koně!

V dřívějších dobách se oslavovalo po celý první měsíc, dnes jsou oslavy kratší a jednodušší. Tradice a zvyky se samozřejmě regionálně liší, proto jenom stručně načrtnu, jak jsme zažili Svátky jara zde v Kantonu. Týden či dva před samotným začátkem nového roku se na ulicích objevili prodavači mandarinek – nejen plodů, ale i samotných rostlin, malinkých keříků bohatě obalených mandarinkami, které představují novoroční dekoraci. Místo borovic, jedlí a smrků – mandarinky! Mandarinky, čínsky ju 橘, totiž zastupuje zvukově blízké slovo ji 吉, štěstí. Kromě mandarinek se také prodávají keříky kumkvatů, které navíc symbolizují i bohatství (kumkvat se čínsky řekne jinju 金橘, dosl. zlatá mandarinka). Kantoňané své domovy krášlí nejen keříky mandarinek, ale i různými květinami, které nakupují na květinových trzích konaných právě ve spojitosti s nadcházejícím novým rokem. Po několik dnů se na vybraných místech ve městě prodávají rozmanité druhy květin, aby pak mohly během novoročních svátků zdobit čínskou domácnost. A pokud vás v minulém roce zastihla nějaká nešťastná událost, rozhodně byste si neměli zapomenout zakoupit krásně zdoběný malinký větrník. Vítr odvane smůlu z uplynulého roku a vy budete mít v nadcházejícím roce štěstí. Větrníček si pak můžete postavit doma za okno či na nějaké místo, kde se bude často otáčet – i my máme doma jeden takový.

Když jsme se ptali maminky našeho čínského kamaráda, zda má před začátekm nového roku čas, dostalo se nám odpovědi, že nikoliv, protože musí uklízet domácnost. Toto předsváteční uklízení potom vrcholí poslední den starého roku, kdy se hospodyně ohánějí smetáky více než obvykle. Smeták či koště je symbolem moudrosti a schoponsti vymést všechnu nečistotu a trápení. Úklid má tedy i symbolický význam, kdy všechno staré a špatné vymetete z domu pryč, aby mohl šťastně začít nový rok. V předvečer Svátků jara se také po stranách vchodu do domu či bytu lepí „párové nápisy“ 对联 a na obě křídla vchodových dveří zase obrazy bohů ochránců dveří. Nápisy mají blahopřejný význam, jsou psány černě nebo zlatě, často kaligraficky, na svítivém červném papíře. K nejčastějším tématům patří štěstí, zdraví, harmonické vztahy v rodině a samozřejmě bohatství. Podobně jako mandarinky nebo květiny jsou i párové nápisy na prodej všude po celém městě několik dnů před začátkem svátků.

Pojedete-li do Číny cestovat, nikdy nejezděte v době Svátků jara. Jízdenky na autobus či na vlak jsou beznadějně vyprodané týdny předem, a to je cena navýšená o „novoroční příplatek“! Podaří-li se vám přeci jenom jízdenku sehnat, skončíte pak v přeplněném dopravním prostředku uprostřed masy tlačících se Číňanů, kteří se snaží dostat včas k rodinnému stolu. Pro řadu Číňanů pracujících daleko od domova a rodiny představují novoroční svátky jediný okamžik v roce, kdy se vrací domů. Ve svátečně vyzdobeném domově pak společně zasednou ke slavnostní tabuli, ještě před tím však nezapomenou zapálit obětní tyčinky se svíčkami u domácího oltáře předků, protože ti se samozřejmě také musí oslavy zúčastnit. My jsme byli na Nový rok pozváni k mamince našeho čínského kamaráda, kde jsme mohli ochutnat zejména různé masité pokrmy – rybu, domácí husu, kuře a další.

Dárky v Číně tradici nemají (nepočítáme-li do toho drobné dárečky), zato bývá zvykem, že se dětem dávají jako ochranný amulet peníze v červené obálce 压岁钱, tzv. peníze vyhánějící škodlivé vlivy. Červené obálky dostávají nejen vlastní děti, ale i děti přátel a známých – ty většinou dostanou pouze nějakou symbolickou částku (pět, deset, dvacet, výjimečně padesát či sto jüanů). Samozřejmě i naše malá dračice Berta dostala červené obálky. Sousedé, prodavači na tržišti, náš pan domácí, můj učitel kung-fu a další, nikdo z nich nezapomněl na tradici červených obálek. (Více o červených obálkách se můžete dočíst v článku „Červené obálky plné peňazí“ z pera našeho kamaráda Pavla, jenž žije v Šanghaji.)
Mluvíme-li o Svátcích jara, nemělo by se také zapomenout na pálení „explodujících bambusů“ 爆竹, petard a dělobuchů, aby se odehnaly zlé síly. Rámus dělobuchů neustává ani v následujících dnech, kdy se chodí po návštěvách. O svátcích se také koná řada trhů, jarmarků a tradičních představení, oblíbené jsou zejména lví a dračí tance.

Zajímavé bylo, že před novým rokem Kanton přetékal davy lidí, doslova praskal ve švech, a to v Číně znamená opravdu hodně lidí. Sotva však nastal první den nového roku, ulice byly opuštěné, většina krámů zavřená, nikde ani živáčka. Takový Kanton jsme ještě skutečně nezažili. Jak se ale svátky blížili ke konci, pozvolna se i vraceli lidé a s nimi i život. Stejný, ale přece o něco jiný. Nastal rok koně!

Pozn. Při psaní článku jsme čerpali informace z knihy Čínské symboly od L. Obuchové.