Do Sichuanu na šálek čaje

Jak vypadají čínské čajovny? Vězte, že těm „našim“ českým se tak úplně nepodobají. Čajová kultura se v Číně regionálně liší. Na mnoha místech představuje „čajovnu“ pouze obchod s čajem, kde můžete ochutnávat čaje, které byste si chtěli zakoupit domů. Přísně vzato se tedy nejedná o místo, kam by se lidé chodili bavit či odpočívat. Jiná situace je ale v Sichuanu (vysl. S’-čchuanu), kde jsou čajovny nedílnou součástí tamějšího života. A jak vypadaly sichuanské čajovny v minulosti a jak vypadají dnes?

Kultura čajoven, veřejných míst ve městech, kde se lidé setkávali a popíjeli čaj, se začala formovat již za dynastie Tang, tj. od sedmého století dále. Od dávných časů až dodnes existovalo mnoho různých čajoven, které se lišily nejen regionálně, ale i svou funkcí. Obecně řečeno, čajovna byla veřejným místem, kde se poskytoval čaj, u něhož si člověk mohl odpočinout. Aristokrat, literát nebo prostý člověk, každý bez rozdílu dostal čaj, pokud si ho zaplatil. Nicméně s plynutím času, především pak v posledních několika stoletích, se rozšiřovala i úloha čajoven – kromě čaje a odpočinku se zde upevňovaly mezilidské vztahy, kolovaly tu nejnovější zprávy zblízka i zdaleka, konala se různá divadelní představení a v neposlední řadě se zde také urovnávaly spory.

Nejznámější čajovny různých velikostí jste mohli (a dnes stále můžete) najít v provinční metropoli Sichuanu, Chengdu (vysl. Čcheng-tu), o které se někdy říká „nad hlavou slunečných dnů málo, před očima čajoven mnoho“ 头上青天少,眼前茶馆多. Velké čajovny zde mohou mít stovky míst, zatímco malé pouze několik. Tradičně se v sichuanských čajovnách kladl důraz na kvalitní obsluhu, vytříbený exteriér a především pak na kvalitní čaj a čajové příslušenství. Čaj se zaléval vodou z červených měděných konviček s dlouho hubičkou 紫铜长嘴大茶壶 do šálků s pokličkou z prvotřídního porcelánu na cínových podšálcích. Nicméně do sichuanských čajoven se nechodilo pouze za kvalitním čajem a obsluhou, ale i z jiných důvodů.

Z geografického hlediska byla provincie Sichuan odedávna jednou z nejnepřístupnějších oblastí. V čínských dějinách často úspěšně vzdorovala centrální autoritě a poskytovala útočiště všem, kdo před ní prchali. V těžko dostupné provincii se také nesnadno šířily různé informace, zejména pak o současné politické situaci. Čajovny hrály velmi důležitou roli v šíření novinek a výměně informací. Právě za tímto účelem navštěvovala čajovny řada lidí. Nejdůležitější funkci, kterou sichuanské čajovny zastávaly, byla mezilidská komunikace a možnost popovídat si s druhými lidmi. Každá velká čajovna ztělesňovala vlastní mikrosvět lidí a vztahů mezi nimi. Čajovny nejrůznějších rozměrů bylo možné nalézt po celé provincii. Bystří a znalí Sichuanci dokázali velmi vytříbeným způsobem hovořit s přítelem, známým či cizincem takřka o čemkoli. Sichuanské čajovny tedy sloužily jako informační centra tehdejšího světa.

Čajovny však plnily i jinou úlohu – představovaly neoficiální soudní dvůr. Lidé, kteří se zde sešli, požádali šéfa bezpečnostní služby, popř. někoho z místní elity nebo vůdce (popř. člena) tajné společnosti Gelaohui 哥老会, aby urovnal daný spor. Otázkou je, zda řešení skutečně bylo spravedlivé či nikoliv. Každopádně tento zvyk poukazuje na to, že se na sichuanské čajovny nahlíželo jako na nestranné místo, kde se srovnávaly účty. V porovnání s čajovnami v jiných částech Číny, sichuanské čajovny hrály víc než kde jinde důležitou politickou a společenskou úlohu.

Ve dnech, kdy se konal trh, se z čajovny vytáhly židle ven, aby mohli lidé sledovat kulturní program odehrávající se uvnitř čajovny – sichuanskou operu 川剧, árie qingyin 清音, vyprávění a zpívání příběhů 说唱 nebo loutkové představení 四川木偶. Čajovny sloužily jako místo, kde se konaly různé kulturní akce. Chodil do nich nejen prostý lid, ale i řada učenců a spisovatelů, kteří zde často nalézali inspiraci pro svá díla.

V neposlední řadě bychom neměli opomenout ani obchodní funkci sichuanských čajoven. V provinční metropoli Chengdu existovaly čajovny s velmi pohodlným sezením speciálně pro obchodníky, kde se čaj servíroval společně s lehkým občerstvením. Bylo to místo, kde se dojednával obchod, nicméně za starých časů také místo, kde si člověk mohl koupit nějakou úřední hodnost.

Jak je vidět, sichuanské čajovny v dřívějších dobách zastávaly důležitou politickou, obchodní, kulturní a zejména pak společenskou funkci a tvoří zajímavou kapitolu (nejen) v čínské čajové kultuře.
A jak vypadají čajovny v Sichuanu dnes? Lze říci, že už plní pouze společenskou funkci – lidé si zde vesele povídají o všem možném a nemožném, hrají karty nebo madžong, popř. jen tak odpočívají nad šálkem lahodného čaje. Ve srovnání s českými čajovnami jsou ale ty sichuanské mnohem živější a uvolnější. Nevěříte? Zkuste navštívit některou z čajoven v Lidovém parku v hlavní metropoli Chengdu…