Chlebová placka ze Xinjiangu

Ujgurská autonomní oblast Xinjiang 新疆 (vysl. Sin-ťiang) se rozkládá na severozápadě Číny a představuje největší administrativní jednotku ČLR. Přibližně polovinu obyvatelstva tvoří národnostní menšina Ujgurů 维吾尔, kteří se sem kdysi dostali přes mongolské stepi. V první polovině osmého století založili Ujgurský kaganát, jenž existoval přibližně sto let (745-840). Jednalo se o mocnou říši sousedící s Čínou dynastie Tang (618-907), s níž Ujguři směňovali např. koně za hedvábí.

Bohužel se v dnešní Číně hovoří o Ujgurech spíše negativně, zejména kvůli různým násilným akcím, skrze které někteří Ujguři usilují o nezávislost. Jiní se prý živí distribucí drog a další prodávají krysí maso místo jehněčího.
Já se však v Číně potkávám s jinými Ujgury. Jsou přátelští a prodávají výtečné „špejle“ 串, na nichž je napíchnuté lahodné maso (popř. zelenina) určené ke grilování. K tomu samozřejmě nesmí chybět výtečná chlebová placka zvaná „nang“ 馕.

Nejen v kantonských uličkách můžete natrefit na Ujgury s pojízdnými pecemi, v nichž se právě výše zmiňované chlebové placky pečou. Můžete dostat placky různých velikostítvarů – největší mohou mít v průměru až 40 či 50 centimetrů, nejmenší mohou být o něco málo větší než dlaň. Některé jsou posypané pažitkou, cibulí, sezamem či třeba sekanými ořechy. Aby se na chlebu neutvořily puchýře, musí být střední část placky tenčí než její okraje. Někdy se tzv. „razítkem na chleba“ v podobě hřebíků nebo svázaných slepičích brků střední část „razítkuje“, čímž se na placce dosahuje rozmanitých vzorů. Pro Ujgury je chléb posvátný a nikdy by se neměl vyhazovat. Zvrdlý chléb se namáčí do čaje a sní se do posledního drobečku. Nejlepší je ale čerstvý chléb právě vytažený z pece. Budete-li někdy v Číně, rozhodně nezapomeňte ochutnat chlebovou placku ze Xinjiangu!

comments