Čínská kultura

You are here: Home - Čínská kultura

  • Konfucius hladoví

    Konfucius ležel vyčerpán se svými žáky již sedmý den v lesíku mezi územím Čchen a Cchaj. Po celou tu dobu nespatřil nikdo z nich ani kousek jídla, dokonce ani trochu polévky nebo vody.
    Všichni byli už hlady tak zesláblí, že se nemohli skoro ani pohnout. Leželi porůznu v malém hájku nedaleko vesnice a dřímali.
    Když sem před sedmi dny dorazili, schylovalo se již k večeru. Byli utrmáceni cestou a měli hroznou žízeň. Několik noviců zaběhlo tedy do blízkého melounového pole a tam bez dlouhých okolků ukradli několik melounů, které přinesli učiteli a ostatním na uhašení žízně.… >>

  • Jak Lao-c‘ odešel na poušť

    Mistr Lao-c’ seděl  bez jediného pohybu jako socha z kamene, pohroužen v meditaci.
    Jeho žák Keng Sang-čchu spěšně vstoupil a potichu řekl: „Pane, mistr Kchung Čchiu opět přišel!“
    „Že ho prosím…“
    „Jak se vám daří, vážený mistře?“ zvolal Konfucius a s obřadnou uctivostí se ukláněl.
    „Jsem stále, jaký jsem,“ odvětil Lao-c’. „A vy? … Přečetl jste už všechny posvátné spisy, které tu máme?“
    „Ano, všechny. Ale…“ Konfucius měl rozrušený výraz, což se u něho dosud nikdy nestalo.… >>

  • Pod rouškou jara

    Od naší poslední procházky po Kantonu (viz Kanton v roušce) uplynul měsíc, mezitím přišlo jaro a růst počtu nakažených koronavirem se v Kantonu zastavil. Mnoho lidí už chodí do práce, někteří však stále zůstávají v dobrovolné domácí izolaci. Život se pomalu vrací do svých kolejí, s příchodem jara svítá i naděje, že epidemie za pár týdnů (či měsíců) skončí.
    A jak to dnes vypadá venku?

    Soused Zhou už otevřel svůj „kadeřnický salón“ Všichni nosí roušku, i žebráci Před vstupem do tržnice se stále měří teplota O maso není nouze Stejně tak jako o zeleninu Kurýrní služba funguje Metaři také pracují Obtěžkáni taškami s nákupem se vracíme domů Je ale třeba zvolit tu správnou cestu, některé ulice jsou uzavřené Roušek se pořád nedostává, proto je nutno o ně důkladně pečovat… >>
  • Kanton v roušce

    Světová zdravotnická organizace vyhlásila včera (30. 1. 2020) kvůli epidemii nového typu koronaviru globální stav zdravotní nouze. Čínské úřady zavedly minulý týden přísná protiepidemická opatření, např. v některých městech se na veřejných prostranstvích musí nosit ústní roušky. V Kantonu (čínsky Guangzhou) se doporučuje vůbec nevycházet z domova. Když vám ale dochází zásoby jídla, musíte chtě nechtě jít na nákup. Vydali jsme se proto na nedaleké tržiště, abychom doplnili své železné zásoby.
    A jak to dnes vypadá venku?… >>

  • Novoroční nápisy a obrázky (a k tomu několik sušenek)

    Tak jako každý rok, i letos jsme se před novoročními svátky vydali do města Foshan, abychom si nechali napsat blahopřejné nápisy a zakoupili novoroční obrázky. O nápisech jsme už kdysi psali (viz článek Novoroční párové nápisy), přidáváme proto jen krátkou kaligrafickou videoreportáž – novoroční nápisy nám tentokrát vymyslel jeden z mých učitelů čínštiny, pan Ma z Tianjinu.

    Novoroční nápisy pro Lao Ma

    V předvečer čínského Nového roku se kromě blahopřejných nápisů vylepují i novoroční obrázky tištěné na tenkém papíře.… >>

  • Mistři jihočínských bojových umění (1. díl)

    Čínská bojová umění, na Západě často označovaná jako kung-fu, zahrnují širokou škálu stylů boje. Jenom v jihočínské provincii Guangdong se můžete setkat s více než dvaceti různými styly – mezi historicky nejslavnější patří pět bojových stylů, které ve svém názvu nesou příjmení svého zakladatele. Jedná se o bojový styl Hung (vytvořil mistr boje Hung Heigun 洪熙官), bojový styl Lau (vytvořil mistr boje Lau Saang 刘生), bojový styl Choi (vytvořil mistr boje Choi Gauyi 蔡九仪), bojový styl Lei (vytvořil mistr boje Lei Yausaan 李友山, popř. mistr… >>

  • Píseň pro fénixe (6. kapitola)

    6. kapitola

    Teprve až když jsem se vrátil do Zemní vísky, dozvěděl jsem se, že se Lan-jümu v ohybu řeky už podařilo nasát vodu.

    Lan-jü se mě hned vzrušeně vyptával, jak dlouho jsem nasával rákosovým stvolem já. Spočítal jsem to na prstech a řekl, že mi to trvalo víc jak jeden a půl měsíce. Mě na to stačilo deset dnů. Prohlásil Lan-jü pyšně. Byl jsem z toho trochu sklíčený. Učitel a všichni ostatní přece říkají, že jsi nadanější.… >>

  • Mateřská v Číně (21. díl) – Uvítací ceremoniál pro žáky prvního ročníku

    O letních prázdninách oslavila Berta své šesté narozeniny, a tak nadešel čas, aby i ona usedla do školní lavice. Učitelé v soukromé základní škole Wakiu v Kantonu, do které jsme Bertu zapsali, připravili pro žáky prvního ročníku uvítací ceremoniál v konfuciánském duchu…

    Prvňáci při uvítacím ceremoniálu v základní škole Wakiu v Kantonu.

    Vystoupení starších žáků – sborová recitace vybraných pasáží z knihy o mravní výchově dětí a žáků.

    Rodiče svým malým konfuciánům nasazují slavnostní čapku.

    Děti symbolicky vykročily na cestu, která nikdy nekončí – vzdělávání.… >>

  • Mateřská v Číně (20. díl) – Sbohem, Nebeská radosti!

    Každou důležitou etapu v životě je třeba náležitě oslavit, uzavřít jednu kapitolu, aby mohla začít ta další. V mateřské škole Nebeské radosti v Kantonu, kterou Malá dračice navštěvovala, se s dětmi rozloučili opravdu velkolepě.

    Ahoj, jmenuji se Siao Lung Nü (Malá dračice), českým jménem Berta, v srpnu mi bude šest let a v září půjdu do první třídy.

    Když nejstarší děti odchází ze školky, připraví pro ně paní učitelky závěrečnou besídku.

    Tohle jsme my, děti ze školky Nebeské radosti – vpředu stojí ti, kteří půjdou v záři do školy, vzadu stojí kamarádi, kteří si musí na první třídu ještě jeden rok počkat.… >>

  • Mateřská v Číně (18. díl) – Pelyňkové bochánky

    Třetí den třetího lunárního měsíce se v autonomní oblasti Guangxi (vysl. Kuang-si) slaví svátek Třetího třetí. Letos připadl tento den na osmnáctého dubna gregoriánského kalendáře. Svátek lidových písní, jak se také tomuto svátku říká, je pro lidi z národnostní menšiny Zhuang (vysl. Čuang) jeden z nejdůležitějších svátků z celého roku. Proč právě lidových písní? Protože zpěv je od nepaměti vášní všech Zhuangů.

    Ve středu, tj. 18. dubna, mi zavolala čínská kamarádka, která pochází z výše zmiňované autonomní oblasti, abych přišla k ní domů, že právě připravují nějaké sváteční dobrůtky.… >>

Back to top