Cestování

You are here: Home - Cestování

  • Auguste François: Čína na počátku 20. století (1902-1904)

    Auguste François (20. srpna 1857 – 4. července 1935, čínským jménem Fang Suya 方苏雅) působil jako konzul v jižní Číně v letech 1896-1904. Nejprve sloužil v Longzhou (spadá do dnešní AO Guangxi), později se přesunul do Kunmingu (provincie Yunnan), kde se mj. snažil od místní správy získat povolení k vybudování železnice spojující provincii Yunnan s Vietnamem. François podnikal řadu výprav po jižní Číně, během kterých intenzivně fotil a točil – záběry z jeho cest patří k nejstarším dochovaným snímkům císařské Číny na konci vlády dynastie Qing (1644-1912).… >>

  • Klášter Hoitong a okolí

    V Kantonu se nachází několik slavných buddhistických klášterů, mezi něž patří i klášter Hoitong (dnes spadá pod městskou část Haizhu). Jméno Hoitong (ve standardní čínštině Haichuang 海幢) odkazuje na mnicha Hoitonga ze Sútry o Buddhově girlandě (Avatansaka sútra), jedné z nejslavnějších súter mahájánového buddhismu. Zajímavé je, že mniši v tomto klášteře cvičili též bojová umění. Není proto divu, že řada čínských kung-fu románů se odehrává právě zde. Mezi hlavní hrdiny těchto románů patří například čchanový mistr Nejvyššího dobra (v kantonštině Jisin simsi 至善禅师), jenž po vypálení jihočínského kláštera Šaolin uprchl právě sem, kde se skrýval před mandžuskými vojáky a vyučoval bojová umění.… >>

  • Mateřská v Číně (16. díl) – Kohoutí ostrov

    Za dávných dob se kolem ostrova Wanzhou často zvedaly divoké vlny, se kterými si jen málokteří rybáři dokázali poradit, někteří se dokonce ani nevrátili z moře zpět. Jednoho dne zde proplouval taoistický mnich, který zpozoroval, že vzdouvající vlny vypadají jako obrovské stonožky útočící na rybářské lodě a ostrov Wanzhou svým tvarem připomíná velkého kohouta. Řekl proto místním rybářům, aby na ostrově postavili klášter a vypustili tam několik kohoutů. Ti se už o stonožky postarají.>>

  • Mateřská v Číně (15. díl) – Stanování na poušti

    Bylo přesně pět hodin odpoledne, když strýček Ge zaklepal na dveře našeho hotelového pokoje. Jste připraveni? Můžeme vyrazit? Ano, odpověděli jsme. V duchu jsem si ještě rekapitulovala, zda máme opravdu všechno – hlavně vodu a teplé oblečení. Vzpomněla jsem si na to, co jsem ten den mnohokrát opakovala naší zvědavé dcerce – necháme se překvapit.

    Vyšli jsme před hotel, kde už čekala slečna Li, další účastnice naší výpravy. Stejně jako naši dva průvodci – padesátiletý strýček Ge a jeho žena – i ona byla zahalena od hlavy až k patě, přestože byl v Dunhuangu parný den.… >>

  • Fotoblog – Čína očima Malé dračice (7. díl)

    Během procházky starým Kantonem se rozpršelo do takové míry, že jsme se museli schovat. To ale nebránilo Malé dračici v tom, aby pořídila pár snímků.

    A už nám tu zase prší.

    Pejsku, rychle se schovej. Jó, ty máš ale hezký obleček!

    Rozvážkoví strejdové rozváží za každého počasí.

    Jééé, takové obrázky máme doma taky!

    A kalendář už taky máme…

    Tady mají ale hezké dveře!

    Táta říkal, že ti dva pánové na dveřích jsou nějací hodně staří čínští generálové.>>

  • Mateřská v Číně (14. díl) – Kempování v Číně

    Ani nevím, co nás nakonec přimělo k tomu, abychom si koupili stan. Rozhodlo o tom prasátko Pepina, věrná kamarádka a vzor naší dcerky, která se v jednom z dílů kresleného seriálu vydává stanovat? Nebo snad ruch velkoměsta? Anebo nutkání ukázat Bertě, jak vypadá příroda? Ať to bylo, co to bylo, o Vánocích jsme si koupili stan a začali plánovat naši první výpravu. Ta na sebe nedala dlouho čekat.

    kempování v Hongkongu jsme slyšeli už před několika lety.… >>

  • Fotoblog – Čína očima Malé dračice (6. díl)

    Ani na kung-fu oslavě ve městě Foshan, kolébce mnoha jihočínských kung-fu škol, nezapomněla „Malá dračice“ Berta udělat pár fotek…

    Tak jsme tu a za chvíli to začne. Ještě je ale čas udělat pár společných fotek. Můj táta stojí úplně vlevo a strejda sifu, tátův kung fu učitel, je uprostřed.

    Slyšeli jste někdy o lvím tanci? Vší silou se bouchá do velkého bubnu a kluci v barevných kostýmech při tom různě poskakují a pobíhají. Na fotce zatím jen trénují bubnování.>>

  • Fotoblog – Čína očima Malé dračice (5. díl)

    Tak jsme tu – v Pekingu.

    Táta nás vzal na jedno pekingské náměstí, které je prý známé po celém světě. Jmenuje se náměstí Nebeského klidu – moc pěkné jméno, že?

    ​Ten den bylo sluníčkové počasí, které přeje pěkným fotkám. Skoro každý měl takovou dlouho tyč a na ní telefon, kterým se fotil.

    Z Pekingu to není daleko na Velkou čínskou zeď.

    My jsme spali u téhle tety, která má svůj hotýlek hned u Zdi.

    Teta nám připravila vynikající domácí plněné taštičky.>>

Back to top