Cestování

You are here: Home - Cestování

  • Fotoblog – Čína očima Malé dračice (5. díl)

    Tak jsme tu – v Pekingu.

    Táta nás vzal na jedno pekingské náměstí, které je prý známé po celém světě. Jmenuje se náměstí Nebeského klidu – moc pěkné jméno, že?

    ​Ten den bylo sluníčkové počasí, které přeje pěkným fotkám. Skoro každý měl takovou dlouho tyč a na ní telefon, kterým se fotil.

    Z Pekingu to není daleko na Velkou čínskou zeď.

    My jsme spali u téhle tety, která má svůj hotýlek hned u Zdi.

    Teta nám připravila vynikající domácí plněné taštičky.>>

  • Fotoblog – Čína očima Malé dračice (4. díl)

    Ve starobylém městě Xi’an lze vidět mnoho památek, které jsou velmi zajímavé, ale nejsou k jídlu. Malá dračice Berta se raději vydala prozkoumat místní muslimskou čtvrť, kde prodávají mnoho dobrůtek.

    Tak jsme tu – ve městě Xi’an. Lidé sem jezdí hlavně kvůli těmhle hliněným vojákům, kterým se prý říká Terakotová armáda. Tedy… těch tam ale bylo!

    Mně se ale víc líbily uličky blízko našeho hotelu, ve kterých to bylo takové „nečínské“. Táta říkal, že je to muslimská čtvrť.>>

  • Fotoblog – Čína očima Malé dračice (3. díl)

    Dnes vás Berta zavede do starobylého města Luoyang v čínské provincii Henan, kde je do tamějších skal vytesáno tisíce Buddhů.

    Do Luoyangu jsme dorazili vpodvečer, a tak jsme ještě vyrazili na procházku do města. Na náměstí jsme viděli tohle roztomilé miminko v košíku. Kde má ale tátu, mámu, babičku nebo dědu?

    ​Ááá, tohle bude asi děda. Zrovna si hraje s řetězovým bičem, to je taková zajímavá kratochvíle zdejších tátů a dědů.

    Můj táta si to také vyzkoušel.>>

  • Fotoblog – Čína očima Malé dračice (2. díl)

    O prázdninách za námi přiletěli na návštěvu kamarádi táty a mámy a my se všichni společně vydali do provincie Yunnan do jedné zvláštní staré vesnice. Představte si, že lidé tam žijí i na střechách.

    Naše cesta začala kde jinde než na nádraží. Čínská vlaková nádraží jsou plná lidí. Plná tak, že by se hodilo říct: „Bylo tam tolik lidí, že by zrnko rýže nepropadlo.“

    Náš vlak měl zpoždění, a tak jsem už na nádraží měla dost času na focení.>>

  • Fotoblog – Čína očima Malé dračice (1. díl)

    Chcete-li se podívat na svět očima čtyřletého dítěte, čtěte prosím dále. Fotografka „Malá dračice“ Berta pro vás připravila následující fotoblog.

    Jmenuji se Berta. Když mi bylo asi tři a půl roku, objevila jsem kouzlo fotografování.

    Tohle jsem já s tátou a mámou.

    Když mi bylo devět měsíců, přestěhovali jsme se do Guangzhou. To je město na jihu Číny. A tohle je naše ulička Vzácného klidu.

    Moji kamarádi – didi (mladší bráška) a jeho ségra jiejie (starší sestřička).>>

  • Čínský Hobitín – starobylá vesnice Lijiashan

    Když jsem v roce 2011 poprvé navštívil pitoreskní vesnici Lijiashan (vysl. Li-ťia-šan), měl jsem pocit, že jsem se dostal do Hobitína z románu Pán prstenů. Lidé zde stále žijí v jeskynních obydlích, která jsou vyhloubená do sprašových kopců. Vesnice leží nedaleko Žluté řeky a až do nedávné doby o ní v České republice téměř nikdo nevěděl. Teprve poté, co jsem se o tomto „skvostu“ zmínil svým kolegům z turistického ruchu, rozšířila se sláva „čínského Hobitína“ i v českých luzích a hájích. Dnes už do vesnice Lijiashan vede asfaltová cesta a přijíždí sem více a více turistů, přesto se stále jedná o poměrně nepřístupné místo, kde se čas jakoby zastavil.… >>

  • Mateřská v Číně (12. díl) – Rýžová políčka a Yangshuo

    V polovině června nás v Kantonu navštívila má mamka s neteří. Vzhledem k tomu, že v Číně ještě nebyly, rozhodli jsme s Petrem, že je vezmeme do Zhuangské autonomní oblasti Guangxi. I po těch několika letech života a cestování v Číně nám krajina v Guangxi stále přijde jako jedna z nejkrásnějších. Ne nadarmo slouží jako předloha pro čínskou krajinomalbu a je častým námětem čínské poezie.

    Naše putování začalo v místě, které se jmenuje „Dračí hřbet“.… >>

  • Starobylá vesnička v Yunnanu – jak se žije na střeše?

    Vesnička Chengzi (vysl. Čcheng-c‘) se nachází v jihozápadní provincii Yunnan v okresu Luxi, který spadá do autonomní prefektury Honghe. Tuto oblast obývá více než deset národnostních menšin, z nichž nejpočetnější jsou zejména Haniové, Yiové a Miaové. Oproti vyspělým velkoměstům jako např. Peking, Šanghaj či Kanton je autonomní prefektura Honghe jaksi pozadu – místo traktorů zde uvidíte vodní buvoly a místo mobilních telefonů zase vodní dýmky, ze kterých místní lidé pokuřují od rána do večera a od večera do rána.… >>

  • Mateřská v Číně (9. díl) – Na skok do Barmy (3. část)

    Čas se neúprosně krátil a nás čekala poslední zastávka – bývalé královské sídelní město Bagan (zvaný též Pagán), „město čtyř miliónů pagod“.

    Pás na břehu řeky Iravadi přes tři kilometry široký a více než třináct kilometrů dlouhý. Posetý pagodami všech velikostí a tvarů, zářícími a zachovalými, polorozpadlými i rozvalinami, zbytky klášterů, vstupních bran a městských valů. Lidová tradice říká, že pagod v Pagánu je dodnes 9999.

    Autobusové nádraží v Baganu leží ještě pěkný kus cesty od samotného města a nám nezbylo nic jiného než si najmout jedno z nedaleko stojících taxi.… >>

  • Starobylá osada klanu Qin

    Když nás na podzim navštívil kamarád Honza, zkušený světoběžník a vášnivý fotograf, lámal jsem si hlavu, kam bychom se mohli vydat na společný výlet. Bohužel měl pouhé tři dny na cestování a to není mnoho. Chtěli jsme zajet do nějaké vesničky, do které ještě nepronikl turistický ruch. Podívat se na místo, kde člověk stále může na vlastní kůži pocítit „surovou“ Čínu. Někam, kde vám vesničané nebudou před svým domkem prodávat turistické suvenýry.… >>

Back to top