Něco o teorii čínské medicíny
Tradiční čínská medicína je jedna z dnes nazývaných tzv. „alternativních léčebných metod“ stará přibližně 5000 let.
Z hlediska tradiční čínské medicíny bylo nahlíženo na člověka jako na součást celku – vesmíru, světa, který na něho neustále působí. Z hlediska mikrokosmu je i člověk sám takovým celkem. V tomto smyslu je nemožné tvrdit, že by mohlo existovat onemocnění jen jednoho orgánu nebo dokonce jen jeho části. Jedná se vždy o onemocnění celého jedince. Léčbou jednoho orgánu můžeme ovlivnit jiný orgán. Dochází tak k vzájemné podpoře, nebo naopak k vzájemnému tlumení jejich funkcí.
Trocha čínské numerologie
1 (yi -): Jednička v čínské starodávné filosofii představuje prapůvodní celek, jediný, věčný a všudypřítomný potenciál tvoření. Zkrátka celou živou bytost vesmíru se všemi jejími projevy.
Nazývá se také dao 道 (vysl. tao), wuji 无极- bezhraničné, nevydělené, taiyi 太一 – velká jednota, nebo taiji 太极 – velký předěl (velký třesk?).
„To které rodí, samo nezrozené, to které mění, samo je neměnné, nezrozené dokáže rodit život, neměnné dokáže způsobovat změny.“ (Tao Te Ťing)
Jak je ale psáno, jedna rodí dvě…
2 (er 二): Dvojka znamená všudypřítomný vesmírný dech, pulsace vitální, živoucí energie qi 气, která stále kmitá mezi dvěma základními principy tvoření yin 阴 a yang 阳. Tyto jsou ve vzájemném protikladu, v sobě vzájemně koření, sebe vzájemně převažují a na sebe se vzájemně přeměňují. Můžeme si je představit jako např. den a noc, léto a zima, sucho a vlhko, tvrdost a měkkost, oheň a voda, muž a žena, pravá a levá, nádech a výdech, napětí a uvolnění… Ve zdraví znamenají dynamickou rovnováhu protikladů v každém okamžiku. My a naše zdraví je v souladu s pulsací kosmu, je to harmonické střídání aktivity a odpočinku, soulad se střídáním ročních a denních dob, strava v souladu s povahou potravin, např. zahřívací nebo ochlazující. Napětí a uvolnění, naplnění a vyprázdnění.
3 (san 三): Z filosofického a globálního hlediska je tu trojička nebe (tian 天) – člověk (ren 人) – země (di 地). Člověk sám si chrání své tři poklady, o které nesmí za žádných okolností přijít – ducha shen, životní energii qi a esenci jing.
4 (si 四): Čtyři světové strany v orientaci k člověku. Ať jdeme, kam jdeme, po levé ruce máme vždy filosofický Východ, po pravé ruce Západ, za zády Sever a díváme se k Jihu.
5 (wu 五): Tak jako je na ruce pět prstů, tak v projeveném a nám známém světě rozeznáváme pět různých kvalit, prvků, hybatelů nebo řekněme živlů, wu xing 五行. Hybatelé popisují tendence pohybu qi:
1. Vzestup – Oheň (srdce a jemu vlastní emoce Radost)
2. Sestup – Voda (ledviny a jim vlastní emoce Strach)
3. Dovnitř – Kov (plíce a jim vlastní emoce Smutek)
4. Ven – Dřevo (játra a jim vlastní emoce Hněv)
5. Ustředění – Země (slezina a jí vlastní emoce Přemítání)
Jeden prvek rodí další v koloběhu života, tak Dřevo rodí Oheň, ten Zemi, ta Kov, ten Vodu a ta zase Dřevo. Napřeskáčku se vzájemně kontrolují, aby žádný nenabyl převahy nad dalším a nedošlo k nerovnováze v organismu, ať už je tím organismem lidské tělo, příroda, vesmír nebo třeba nějaký nový projekt…
Pět je také směrů čínské medicíny – akupunktura, fytoterapie, qigong, tuina a dietetika.
6 (liu 六): Šest funkčních orgánů liufu 六腑 (dutých, neboť ony se stále něčím naplňují a zase vyprazdňují), párových orgánů wuzang 五脏 – pěti zdrojů (pěti základních, tzv. plných orgánů).
Žlučník (s játry), tenké střevo (se srdcem), žaludek (se slezinou), tlusté střevo (s plícemi), močový měchýř (s ledvinami), sanjiao – trojitý zářič, prostor, kde se uskutečňuje tvorba a transformace qi (dolní, střední, horní).
Energie qi také obíhá v těle v drahách, meridiánech jingluo 经络- energetických cestách, kterých je 12 řádných – 6 jinových a 6 jangových, 8 mimořádných drah, 15 spojnic, spojniček a odboček a 12 šlachosvalových drah.
Dráhy jsou taková potrubí, kudy proudí vitální energie a výživa, procházejí jimi nervy, cévy, lymfy. Každý orgán má svoji vlastní dráhu a je v jeho kompetenci zdravá cirkulace v těchto strukturách. Cirkulace energie qi se navíc řídí orgánovými hodinami, tj. časem, kdy je v určité dráze energie nejvíce. Tak například mezi 3-5 má službu dráha plic, 5-7 dráha tlustého střeva, 7-9 dráha žaludku atd. Dráhy v lidském těle tak na sebe navazují, tak jak si předávají vzájemně energii ve střídání yin a yang.
Všech pět směrů tradiční čínské medicíny pracuje s těmito zákonitostmi v lidském těle a snaží se různými metodami vyrovnávat případnou neharmonii, která právě způsobuje naše nemoci. Co to ale ta ne-moc vlastně je a jak se jí vyvarovat, o tom zase jindy. 🙂
Markéta Dolistová
—
O autorce:
Mgr. Markéta Dolistová
Narodila se v roce Zemské Opice, vystudovala obor sinologie-orientalistika na FF UK v Praze. Živí se tlumočením, převážně v oblasti TČM, v ordinacích čínských lékařů a tlumočení seminářů, prováděním po Číně a Tibetu a masážemi tuina. V současné době pracuje v 1. škole tradiční čínské medicíny v Praze, kterou zároveň i studuje a částečně na velvyslanectví ČLR v ČR.
Kontakt: dol.ma@email.cz