Author

You are here: Home - Author: Lao Ma

  • Interview pro Jinri Toutiao

    Interview z 11. února 2023 pro čínskou sociální síť Jinri Toutiao.

    >>

  • Lekce, kterou mi uštědřila Xinhaiská revoluce (Shen Congwen)

    Próza zvaná „Lekce, kterou mi uštědřila Xinhaiská revoluce“ (Xinhai geming de yi ke 辛亥革命的一課) je v pořadí čtvrtou z osmnácti autobiograficky laděných próz, které jsou součástí Shen Congwenova vlastního životopisu Congwenova autobiografie (Congwen zizhuan 從文自傳). Tento životopis, v němž Shen Congwen 沈從文 (1902–1988) popisuje svůj život od narození až po příchod do Pekingu, napsal spisovatel v roce 1932 za pouhé tři týdny. Zhang (2019: 171) poznamenává, že Shen tímto dílem potvrzuje své výjimečné „já“, které se od ostatních v mnohém odlišuje.>>

  • O zvucích podzimu

    Jednou v noci, když jsem já, Ouyang Xiu, byl právě ponořen do studia, uslyšel jsem zvuky, jež přicházely z jihozápadu. Znepokojeně jsem se do nich zaposlouchal.

    Jak podivné, řekl jsem si. Zpočátku zněly jako šumění kapek a vzdychání větru, náhle však zesílily, duněly a hučely, jako když vlny bijí nocí na poplach, jako když burácí vítr a spustí se liják, jako když se živlům postaví cosi do cesty a pod jejich náporem se všechno tříští a láme, jako když kov naráží na kov.… >>

  • Mateřská v Číně (25. díl) – Něco končí, něco začíná

    Jedno čínské úsloví praví: Každá hostina jednou končí. To, že se blíží nějaké změna, jsme už určitou dobu tušili. Když nám jednoho večera přišlo oznámení o změně Cesty od samotného Nefritového císaře (ke zprávě napsané na papíru Xuan byly přiloženy i tři roušky), nebyli jsme ani příliš zaskočeni. Koneckonců když jsme v roce 2013 do Kantonu letěli, říkali jsme si, že tam zůstaneme jeden rok, nanejvýš dva. Nakonec to bylo celých sedm let.… >>

  • Pochoutky zongzi (fotoblog)

    O pochoutkách z lepivé rýže, čínsky zongzi (vysl. cung-c‘) 粽子, jsme už kdysi psali. Zongzi se nejvíce pojídají v době Svátku dračích člunů 端午节, který letos připadá na 25. června. Někteří Číňané říkají, že ty nejlepší „rýžové balíčky“ se připravují v jihočínské provincii Guangdong (vysl. Kuang-tung), popř. v sousední autonomní oblasti Guangxi (vysl. Kuang-si). S tím nemůžeme než souhlasit.

    Pouliční stánek „U Čchünů“ v historické části Kantonu – pochoutky zongzi zde připravují téměř čtyřicet let. Náplň se skládá z lepivé rýže, pečeného vepřového masa, houževnatců (hub šiitake), arašídů, slaného vaječného žloutku a fazolí mungo (vigna zlatá).>>
  • Konfucius hladoví

    Konfucius ležel vyčerpán se svými žáky již sedmý den v lesíku mezi územím Čchen a Cchaj. Po celou tu dobu nespatřil nikdo z nich ani kousek jídla, dokonce ani trochu polévky nebo vody.
    Všichni byli už hlady tak zesláblí, že se nemohli skoro ani pohnout. Leželi porůznu v malém hájku nedaleko vesnice a dřímali.
    Když sem před sedmi dny dorazili, schylovalo se již k večeru. Byli utrmáceni cestou a měli hroznou žízeň. Několik noviců zaběhlo tedy do blízkého melounového pole a tam bez dlouhých okolků ukradli několik melounů, které přinesli učiteli a ostatním na uhašení žízně.… >>

  • Jak Lao-c‘ odešel na poušť

    Mistr Lao-c’ seděl  bez jediného pohybu jako socha z kamene, pohroužen v meditaci.
    Jeho žák Keng Sang-čchu spěšně vstoupil a potichu řekl: „Pane, mistr Kchung Čchiu opět přišel!“
    „Že ho prosím…“
    „Jak se vám daří, vážený mistře?“ zvolal Konfucius a s obřadnou uctivostí se ukláněl.
    „Jsem stále, jaký jsem,“ odvětil Lao-c’. „A vy? … Přečetl jste už všechny posvátné spisy, které tu máme?“
    „Ano, všechny. Ale…“ Konfucius měl rozrušený výraz, což se u něho dosud nikdy nestalo.… >>

  • Pod rouškou jara

    Od naší poslední procházky po Kantonu (viz Kanton v roušce) uplynul měsíc, mezitím přišlo jaro a růst počtu nakažených koronavirem se v Kantonu zastavil. Mnoho lidí už chodí do práce, někteří však stále zůstávají v dobrovolné domácí izolaci. Život se pomalu vrací do svých kolejí, s příchodem jara svítá i naděje, že epidemie za pár týdnů (či měsíců) skončí.
    A jak to dnes vypadá venku?

    Soused Zhou už otevřel svůj „kadeřnický salón“ Všichni nosí roušku, i žebráci Před vstupem do tržnice se stále měří teplota O maso není nouze Stejně tak jako o zeleninu Kurýrní služba funguje Metaři také pracují Obtěžkáni taškami s nákupem se vracíme domů Je ale třeba zvolit tu správnou cestu, některé ulice jsou uzavřené Roušek se pořád nedostává, proto je nutno o ně důkladně pečovat… >>
  • Kanton v roušce

    Světová zdravotnická organizace vyhlásila včera (30. 1. 2020) kvůli epidemii nového typu koronaviru globální stav zdravotní nouze. Čínské úřady zavedly minulý týden přísná protiepidemická opatření, např. v některých městech se na veřejných prostranstvích musí nosit ústní roušky. V Kantonu (čínsky Guangzhou) se doporučuje vůbec nevycházet z domova. Když vám ale dochází zásoby jídla, musíte chtě nechtě jít na nákup. Vydali jsme se proto na nedaleké tržiště, abychom doplnili své železné zásoby.
    A jak to dnes vypadá venku?… >>

  • Novoroční nápisy a obrázky (a k tomu několik sušenek)

    Tak jako každý rok, i letos jsme se před novoročními svátky vydali do města Foshan, abychom si nechali napsat blahopřejné nápisy a zakoupili novoroční obrázky. O nápisech jsme už kdysi psali (viz článek Novoroční párové nápisy), přidáváme proto jen krátkou kaligrafickou videoreportáž – novoroční nápisy nám tentokrát vymyslel jeden z mých učitelů čínštiny, pan Ma z Tianjinu.

    Novoroční nápisy pro Lao Ma

    V předvečer čínského Nového roku se kromě blahopřejných nápisů vylepují i novoroční obrázky tištěné na tenkém papíře.… >>

Back to top