O zvucích podzimu
Jednou v noci, když jsem já, Ouyang Xiu, byl právě ponořen do studia, uslyšel jsem zvuky, jež přicházely z jihozápadu. Znepokojeně jsem se do nich zaposlouchal.
Jak podivné, řekl jsem si. Zpočátku zněly jako šumění kapek a vzdychání větru, náhle však zesílily, duněly a hučely, jako když vlny bijí nocí na poplach, jako když burácí vítr a spustí se liják, jako když se živlům postaví cosi do cesty a pod jejich náporem se všechno tříští a láme, jako když kov naráží na kov.… >>