Mateřská v Číně (20. díl) – Sbohem, Nebeská radosti!

Každou důležitou etapu v životě je třeba náležitě oslavit, uzavřít jednu kapitolu, aby mohla začít ta další. V mateřské škole Nebeské radosti v Kantonu, kterou Malá dračice navštěvovala, se s dětmi rozloučili opravdu velkolepě.

Ahoj, jmenuji se Siao Lung Nü (Malá dračice), českým jménem Berta, v srpnu mi bude šest let a v září půjdu do první třídy.

Když nejstarší děti odchází ze školky, připraví pro ně paní učitelky závěrečnou besídku.

Tohle jsme my, děti ze školky Nebeské radosti – vpředu stojí ti, kteří půjdou v záři do školy, vzadu stojí kamarádi, kteří si musí na první třídu ještě jeden rok počkat.

Besídka začala naší slavnostní řečí, poděkovaly jsme rodičům a učitelům za jejich péči, vždyť jejich zásluhou vyrostly z malých hloupoučkých robátek chytré a šikovné děti.

Pár týdnů jsme se tu slavnou řeč učily a na závěrečné besídce jsme ji před rodiči a prarodiči odříkaly bez jediného zaškobrtnutí.

Potom jsme rodičům, popř. prarodičům, nabídly šálek čaje na výraz vděku a úcty.

Ze školky nás samozřejmě nepustili s prázdnýma rukama, nejdříve nám paní ředitelka Čchenová předala nezbytnou výbavu každého prvňáčka – penál s psacími potřebami.

Následně paní učitelka Chuangová dala každému vzpomínkové album, ve kterém jsou mimo jiné i krásné fotky spolužáků. Takhle na sebe nikdy nezapomeneme!

Tady jsem já, Malá dračice, se svými spolužačkami.

Z každé oslavy samozřejmě musí být i společná fotka, tady jsme s našimi (pra)rodiči.

Tlouštík Čchen je jeden ze dvou kluků v naší třídě. Je to pěknej raubíř a my holky na něm můžeme jen oči nechat.

Tichá Liou Ming-jang, divoká Chan Pchej-sia a dobrosrdečná Siao I-taj. A vzadu mé nejlepší kamarádky, které se pořád smějí.

Paní ředitelko Čchenová, paní učitelko Chuangová, děkuji vám! Každý den jsem chtěla být ve školce jako první a odcházet jako poslední. Strávila jsem s vámi krásné roky. Mám vás obě v albu, takže na vás nikdy nezapomenu!