V polovině června nás v Kantonu navštívila má mamka s neteří. Vzhledem k tomu, že v Číně ještě nebyly, rozhodli jsme s Petrem, že je vezmeme do Zhuangské autonomní oblasti Guangxi. I po těch několika letech života a cestování v Číně nám krajina v Guangxi stále přijde jako jedna z nejkrásnějších. Ne nadarmo slouží jako předloha pro čínskou krajinomalbu a je častým námětem čínské poezie. Naše putování […]
Vždy jsem si myslela, že čínština je jazyk, který se obyčejný člověk nemůže naučit. Na čínské znaky jsem se dívala jako na změť tahů, ve kterých jsem neviděla žádnou logiku. Když jsem později v Praze navštěvovala kurz čínštiny, znaky se tam raději ani neučili. Cílem bylo naučit studenty základy mluvené čínštiny. Věnovali jsme se jen konverzaci […]
Všichni rodiče si přejí, aby jejich děti byly zdravé jako rybičky. I my si to přejeme. Nemoc pro nás představuje velkou neznámou, se kterou se neradi potýkáme. Jižní Čína je v mnoha ohledech odlišná od České republiky a my netušíme, které choroby tu na nás číhají. Když onemocní naše dcerka, jsme z toho opravdu nesví. Obvykle se snažíme kurýrovat […]
Čas se neúprosně krátil a nás čekala poslední zastávka – bývalé královské sídelní město Bagan (zvaný též Pagán), „město čtyř miliónů pagod“. Pás na břehu řeky Iravadi přes tři kilometry široký a více než třináct kilometrů dlouhý. Posetý pagodami všech velikostí a tvarů, zářícími a zachovalými, polorozpadlými i rozvalinami, zbytky klášterů, vstupních bran a městských valů. Lidová tradice říká, že pagod […]
Rangún je krásný, čas byl ale neúprosný a my jsme ale museli dále. Po zhruba třináctihodinové cestě nočním autobusem jsme se v šest hodin ráno ocitli na prašné silnici uprostřed městečka Nyaung Shwe. Městečko se pozvolna probouzelo. Ženy s naloženými koši na hlavě se ubíraly prodávat své zboží na ranní trh, tu a tam po silnici projel na motorce usměvavý Barmánec […]
Na začátku jara jsme se vydali do Barmy. Jen na chvilku, na deset dnů, než tam Petrovi přijela skupina turistů. Protože času nebylo mnoho a Barma je poměrně veliká (Česko by se do ní vešlo asi tak šestapůlkrát), vybral nám z ní Petr místa, která by podle jeho názoru neměla cestovatelům uniknout. Když jsem se na letišti […]
Xin nian kuai le! 新年快乐! Šťastný nový rok! Vítejte v roce kozy a ovce. Nový čínský rok s sebou přináší jaro, a proto se tyto největší čínské svátky nazývají Svátky jara. Je to doba, kdy by měla zima pomalu odeznívat. Ne vždy ale tomu tak je, každopádně letos jaro přišlo a my si ho začali vychutnávat už nedlouho před koncem […]
V minulém vyprávění jsem psala o sichuanském klukovi od sousedů jménem Hao Yu, který se jednoho dne objevil za našimi dveřmi a od té doby tu prostě byl. Bohužel jeho táta zde nemohl najít práci, a proto se rozhodl, že se vrátí zpět domů do Sichuanu a synka vezme s sebou. Je běžné, že mladí lidé z venkova či menších měst se […]
Léto pozvolna končí a brzy nastane období, kdy na krátký čas náš domeček upadne do příjemného ticha. Ustane letní výheň a s ní i hučení klimatizace. A jaké tedy to naše čínské léto bylo? Léto je pro nás většinou ve znamení rodinného odloučení. Mnoho Čechů má prázdniny spojené s dovolenou, a proto Petr provází nebo tlumočí zejména v tomto období. Letos byl odjezd […]
A je to tu – pomyslná ručička hodin oběhla jednou dokola přes jaro, léto, podzim a zimu a my zde v Kantonu prožili druhé „jaro”. Tedy podle teploměru spíš rovnou další dlouhé léto. Zima se postupně, skrze zhruba měsíční vydatné deště, přeměnila do třicetistupňových teplot. Příjemně hučivý monotonní zvuk elektrických kamen, které jsme po celou zimu měli zapnuté takřka […]